Archeologické památky a Staroslovanská hradiště

03.02.2014 05:18

Osídlení v pravěku a na začátku středověku

V knihovničce by neměly chybět dvě poměrně zásadní publikace, které obsahují dobře zpracované informace o tom, jak vypadalo osídlení naší krajiny v pravěku a v raném středověku. Oba tituly jsou starší, takže se nedají jen tak lehce koupit, ale musí se tak trochu shánět. Pro zájemce o historii, nadšence a příznivce společensky odpovědného přístupu k archeologii představují poměrně ucelený soubor popisů starých hradišť a zaniklých opevněných i neopevněných sídel. Uvedená místa jsou v drtivé většině, pokud třeba nezanikla bezestopy pod zástavbou, zapsaná na seznamu památek. Jsou chráněná, a pokud nejste účastníky akce dobrovolnických sdružení a archeologů na záchranném výzkumu, nemáte na nich s detektorem kovu co dělat. Nehledejte na archeologických lokalitách, nepoužívejte detektor kovu na památkově chráněných místech.

Miloš Šolle: Staroslovanské hradisko

Knihu mám rád, nechá se u ní hodně přemýšlet, o lidech a o krajině. Mě se nejvíc líbí ta nejstarší historie hradských center a drobných sídel z období kolem sedmého, osmého století. Celá historie kolem roku tisíc je přelomová pro pochopení toho, jací jsme, my obyvatelé malé země ve středu Evropy.

Valná část knihy je věnována souvislostem Velkomoravským, tomu, co je spoutáno s proslulým Valihradem, nebo Velehradem. Vynikající jsou i starší popisy nálezů kulturních reliktů, artefaktů, a také opisy konstrukčních zvyklostí při budování sídel té doby. Kniha přesahuje odkazy na hradiska v okolních zemích, včetně Slovenska.

Karel Sklenář: Archeologické památky

Průvodce Archeologické památky - Čechy - Morava - Slezko obsahuje přesně to, co má v názvu. Je to abecední katalog, s rejstříky podle období, podle různých fází - třeba hradištní kultury, hledat se nechá i podle doby - bronzové, železné, včetně rozpadu na podrobnější členění dob, laténské, halštatské... Kniha hned v úvodu popisuje to, ne čem mi nesmírně záleží, a to společenskou odpovědnost při ochraně archeologických památek. Prostě, nepoškozujte archeologické památky při hledání s detektory kovu, prosím.

Pro mě pozoruhodné jsou souvislosti a hlavně důvody zániku jednotlivých sídel. Nešlo vždy jen o vpády cizích kultur, které se podepsaly na velkých hradištích typu Závist, nebo Stradonice. Některá sídla zanikla proto, že přesáhla kapacitu zdrojů v okolí, jiná byla založena od začátku nevhodně, zřejmě vnuknutí a vlastní ega zakladatelů byla silnější než racionální úvaha, že na kopci, kde není voda, se stejně nedá dlouho bydlet :-)

Velmi zajímavá kniha, která je ale náročná na pochopení. Pokud ji ovšem nepoužijete jen jako katalog, který prolistujete, a zasunete někam dozadu do police. Já se k ní čas od času vracím. Zpočátku si prohlížím stránky, je to něco jako cvičení ze zeměpisu České republiky, s mapou v hlavě, pak se začtu. A přistihnu se, jak už ani nečtu, přemýšlím hlavně o tom, jací lidé tehdy žili, a že jsme se v úvahách a v jednání a v motivech vlastně za stovky let  extra moc neposunuli, jen máme jiný boty :-)

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA