Free Ride polygon - pátý díl

10.03.2013 11:02

Je čas se zase podívat na několik cílů Free Ride polygonu v předpolí našeho  obchodu DETEKTOR CENTRÁLA. On to je vlastně hlavně a po pravdě e-shop, a obchod je výdejní místo, tak jak se to nechá u e-shopu čekat.

  Další sada cílů je spíše, více méně kategorie relic, aby byla zase nějaká změna.

 

  Cíl číslo 20 je bronzový slitek. Leží naplocho v hloubce dvacet sedm centrimetrů. Tím to je lehčí cíl, protože jak jsem teď testoval, tak podlouhlé cíle na výšku, to je uplně jiná káva. Z boku jasný signál, a na výšku třeba jen pokles v Thresholdu, pokud tedy máte přístroj který to umí. Na přístrojích se zobrazovací jednotkou, primárních digitálech ať už mají obrazovku kdekoliv, se nemusí objevit na displeji nic. Ale audio něco zaznamená, pokud přístroj aspoň má tucha.... Zajímavý cíl, zajímavá patina. A hloubka je taky už pro hledače, nejde jistojistě o povrchový sběr horního posypu pole.

  Cíl číslo 301 je klasická klamavka, brokový zadek. Nechá se na něm laborovat s jeho zvukem, ne že ne.... a leží na hraně, totálně na hraně, v dvaceticentimetrové mělčině. Už i to bude pro někoho dost. Jistě, kdo by chtěl hledat brokové zadky, ale kdo by nechtěl poznat signál, a nechat se zahanbit že nemá dosah, že. Ale tohle je pro zábavu, pro potěšení ze zdokonalování.

  Cíl číslo 5, to je bronzový fragment. Pěkný nález, když je, a s velkou vypovídací hodnotou, pokud máte ponětí co s ním můžete udělat. Jistě, zase se nechá říct že to je nález na nic, ale každý má svůj pohled na svět takový, jaký si ho udělá. Hloubka už je velmi důstojná, je to 32 centimetrů. To už se nechá hledat, zejména když to není ve sterilním umělém prostředí. Je naplocho, aby to vůbec VLF přístrojem nebo FBS šlo. I s technologií GPX to chce už zkušenosti....

  Cíl číslo 341 moc pěkně simuluje svým provedením pečetítko, a leží ve 22 centimetrech na výšku. To je trošku těžší... jak asi víte. Ale je to velký kus kovu, a měli byste, měli, s našimi značkovými detektory, na něj dosáhnout.

  A jsem u popisu trochu víc kolečkovitých cílů tohohle dílu. Máme tu cíl číslo 441, což je ČSR dvacetníček, čili normální nález. Patinka slušná, hloubka je 30 centimetrů, velmi slušná, a je na hraně, a to je také slušné. Nemusíte mít ve sluchátkách ani ťuka, ale nechá se na něm slušně laborovat s nastavením, a něco málo zase o svém detektoru pochopit.

  Cíl číslo 421 je naplocho uložená olověná plomba v 25 centimetrech. Sami na ní uvidíte, jak snadno je i tenhle cíl pro některé přístroje s osolenou diskriminací nebo s na pohodu (agresivně) nastavenými takzvanými notch okny mimo dosah. A není li dosah, není naděje. Jen náhodička na povrchu. A je li štěstí unavený se říká ne jednu stranu, ale když je člověk připravený, a má být čím připravený, je to lepší, řekl bych, nehujerovský pocit něco najít, že. Trochu je zarušený odpady, aby to nebylo uplně lážo plážo. Něco vytáhnout z arzenálu znalostí a z nastavení přístroje budete muset i tady.

  Cíl číslo 36, no to je zajímavost, jak si poradíte. Na jednu stranu jdeme s diskriminací dolů, abychom se prosadili, ale jak si poradíme  s nechtěným cílem? Šestatřicíctka dle pracovního číslování koruna 1974 v děsivém stavu. Sežraný kousek. Sockoruny jsou oblíbené cíle na čistých testovacích polygonech, ale tahle je jinačí. Je na hraně v sedmnácti centimetrech a není problém ji přenastavit, čili, s nastavením na tutovku - nekopu přeci odpad - nedat.

  Cíl číslo 27 je měděný, je to prostě měděné kolečko. Ražbu nevidět. Je naplocho v patnácti centimetrech, a není s ní žádný problém, až na tři hliníčky na povrchu.

  Poslední cíl z tohoto dílu představení polygonu je také pěkný. Je to bronzová přezka. Cíl má pracovní číslo 221, je zakopaný už více než rok v patnácti centimetrech, leží naplocho.

Jirka Vavřina - DETEKTOR CENTRÁLA