Free Ride polygon - závěrečný díl

18.03.2013 21:05

  Jak to bývá, každý začátek má konec, a začátek něčeho jiného zabudovaný rovnou v sobě. Jenom zopakujeme, že Free Ride není běžný, ukazovací polygon. Je to pro zdokonalení, jak se prosadit v těžkých podmínkách. A nám jde o to, bay tohle hledači s našimi zančkovými detektory zvládli, jak jen to bude možné. Není to pro nikoho lehké, ale co je lehké, že. Podle posledních měření se nám podařilo připravit některá místa v kondici alá čedič, legendární čedič. Čili, kdo se trefí, ověřeně, s vidličkou v konektoru sluchátek, s dalším ověřením, případně důkazem na zobrazovací jednotce, a sdělí, že tohle je chtěný cíl, je dobrý hledač, a umí to se svým strojem.

Takže, co je v našem posledním představení zdokonalovacího polygonu hledačů s našimi značkovými detektory?

Cíl číslo 23. Pět haléřů nezní, že to bylo někdy kdykoliv moc. Za první republiky taky. Takže, takový obnos v jenom kolečku tam je, a abyste ho dali, potřebujete být těžká váha mezi detektoráři. Je totiž na hraně, a je 22 centimetrů hluboko. Tohle by měl ale dokázat i detektor střední třídy. Cenové :-) Jistě, protiargument, že málokdo hledá pětihaléře vnímáme, leč, nedbáme. Hledat se musí umět, pokud na to přístroj má. A ukázaná platí. Stejně tak vnímáme výmluvu, že většina cílů je přeci do 15 ti centimetrů. No, prostě, není.... ale bereme, že co „oko“ nevidí, srdce nebolí, se nekope, se....

Cíl číslo 34.  Další těžký cíl. Víme, že olovo je někdy jenom olovo, a ... teď se zajásá, je jasně poznatelné. Je 26 centimetrů hluboko, a připouštíme, že to bude pro některé lehkovážnější hledače složitější. Přidali jsme jí, té kuli,  tak asi tak plus mínus, nedáme sem centimetry, odhadem, na hranu střední cívky, malinko povrchové rušení. To je život. Když už tedy většina cílů leží nahoře, tak co, že.

Cíl číslo 211. To je pro pobavení, nic jiného. Je to šrot. Drát. Je na hraně 15 centimetrů hluboko, zarušen fólií, kdyby se někdo chtěl dozvědět něco o tom, jak jde přejít železo, nepoznat železo, nevidět železo. Rušení je něžné, ale dáte ho, nebojte. To rušení...

Cíl číslo 28. Tak to je jasné, 50 haléřů 1938 ve „fantastickém“ stavu. Kdo by to chtěl kopat, že. Určitě znáte hlášku, že s některými přístroji se kope všechno. Ok, to je lehké, ale je to to, za co chcete dát kapesné? Je hluboko jenom 20 centimetrů, a leží na plocho.

Cíl číslo 2211. To je zcela sežraná novodobá mince. Barevný kov na povrchu, železo uvnitř. V patnácti centimetrech. Plážový terč. Mimochodem.

Cíl číslo 17. Slovenská druhoválečná mince, 20 haléřů. Hliník. Na hraně totálně, v sedmnícti centimetrech. Zajímavé, a také poučné, v kontrastu ohlasu detektoru nad stříbrným subgramovým polygonem. Rozdíl tam totiž je. Pokud ... :-)   Zarušeno. Pěkně.

Cíl číslo 333. Je to legendární ČSSR koruna, z roku 1986, kdyby to někoho zajímalo. Je na plocho v dvaceti centimetrech. Tady si zpravíte náladu. do chce ale kopat tyhle koruny... :-) Stav ale vidíte, a za ten rok je asi ještě lepší.

Cíl číslo 40. Obávaná podložka. Na hraně, ve 22 centimetrech, a to pomůže. Nastavíte si nad ní přístroj. No, a až přejdete stříbra, nastavíte si ho tady znova. Možná. Je to zdokonalovací polygon, a slouží hledačům, kteří to chtějí doopravdy umět.

Cíl číslo 38. Díváte se na obrázek? Ano, šroub ze slitiny mědi. Od pečetítka je to kousek, závit, hrana. Ale nechá se to přijmout, nemyslíte? Je ve 22 centimetrech, a prostě tam leží.

Cíl číslo 42. Kus drátu,přihnutý do tvaru torza spony, nebo jehlice. Ale je to drát, materiál plus mínus sedí. Hloubka 25 centimetrů.

Tak, a to je všechno. Není to polygon na to, abychom Vás oslnili jak to hledá. Je na něco jiného. V našem kalendáři začneme od léta doplňovat Polygonové dny, pro hledače s našimi značkovými detektory. Jako setkání, jako zábavu. A těšíme se, že se jeden od druhého budeme učit. Každý má co nabídnout, když to chce udělat. Náš polygon je místo pro setkávání, a těšíme  se na každého, kdo to přijde na Polygonový den zkusit. A podělí se s ostatními o svoje poznatky.

litrfree - DETEKTOR CENTRÁLA