Lexikon Československých tvrzí 1935-1938

07.02.2014 19:33

16 pevnostních komplexů, to byl plán

  Knížečka Lexikon tvrzí Československého opevnění z let 1935-1938 patří k těm, které na začátku devadesátých let byly k dostání jen na srazech fandů opevnění. Nebo u stolečku s lístky přímo na tvrzích s průvodcem. Ta byla přístupná nejdřív jen jedna... Byla to doba před internetem. A tady se bylo možné něco poprvé dozvědět o tom, jak byly podzemní objekty veliké, co bylo zamýšleno postavit, co se postavit podařilo.

 Plánem bylo stavět opevnění po dobu skoro dvaceti let, ale z  šestnácti pevností, které byly pokročile naplánovány v letech 1935-1938, se podařilo nějak rozestavět jen několik. Plánované náklady byly astronomické. Většinou by stála jedna předválečná tvrz kolem sto milionů korun. Hodinové výdělky průměrných, obyčejných a běžných dělnických profesí byly, ty už o trochu lepší mzdy, kolem dvou korun na hodinu. O dost míň než 400 korun za měsíc. Spíš byla výplata ke třem stům, když to dobře šlo. Můžete si to porovnat s dneškem, přepočítat. Kolik by to bylo dnes. To jsou jenom pevnosti, a kde je potřebný balík peněz, zbytek armády, která se chystala na zápas? Vypadá to, že jsem do toho dali co jsme měli. Tak kolik lidí by muselo pracovat celý rok zadarmo, abychom pevnostní pásmo, jen to základní, postavili?

   To prosím nepočítám do součtu těch deset tisíc řopíků, a dalších zhruba 270 rozpracovaných pěchotních srubů... Další desítky byly ještě jen na rýsovacích prknech. Nepočítám peníze na pozemky pod pevnostmi, silnice, mosty, aby bylo možné vůbec opevnění stavět, A kde jsou tanky, letadla, kanony, houfnice, minomety, munice do nich. A ještě auta, kulomety, pušky, pistole, granáty, výstroj, ženijní věci, krmivo pro koně a koně samotní, povozy, palivo, zátarasy, týlové potřeby, spojovací materiál, provoz kasáren ...

  Jména tvrzí časem trochu plavala. Takže se k dnešním zaužívaným názvům trochu vzdálila. V Lexikonu se hovoří o jménech: Orel, Adam, Smolkov, Bartošovice, Šibenice, Hanička, Milotický vrch, Skutina, Orlík, Dobrošov, Kronfelzov, Jírova Hora, Hůrka, Poustka, Bouda, Babí.

  V Lexikonu najdete i další pozoruhodné údaje, například o počtu smrtelných pracovních úrazů při stavbě pevnostních objektů. Je tam 21 jmen, dělníci, strojníci, dílovedoucí, minéři, tesaři... Knížka, kterou napsal Eduard Stehlík, to jméno asi znáte, tak ta knížka popisuje podzemí tvrzí, jak měly vypadat objekty, na které už nezbyl čas je do vyzbrojit, nebo dostavět, rozpracované dělostřelecké kupole, a také obsahuje schematické nákresy uspořádání všech výše zmíněných tvrzí. Dozvíte se také alespoň něco o tvářích a jménech stavitelů a projektantů tvrzových objektů. Já vím, je to dávno...

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA