Opevnění Jindřichohradecka z let 1936 - 1938 první díl

09.02.2014 01:56

Pevnostní linie, zaniklé sudety a zajatecké tábory

Jihočeské lágry patří jaksi k povinným lokalitám, pokud se zajímáte o pozůstatky válečného období v České republice. Mnoho sběratelů militárií v hovoru při zaslechnutí názvů jako jsou Osika, Hůrka, Hobzí, Český Rudolec okamžitě zpozorní. Stejně tak zpozorní  fanoušci opevnění, když padne jméno Miloslav Sviták. Ten napsal dvoudílnou knihu Opevnění Jindřichohradecka z let 1936-1938.

   V prvním dílu se autor detailně zaobírá principy obrany v opevněné linii v celém území vymezeném zhruba městy Třeboň - Jindřichův Hradec. Od vnitrozemí až ke státní hranici. Z knihy lze čerpat mnoho informací o místní krajině na Novobystřicku a pomůže třeba i v lepší práci s mapovými a dalšími podklady, pokud se zajímáte a pozůstatky zaniklých bývalých sudet. Je v ní rejstřík pomístních názvů včetně tehdy používaných německých ekvivalentů. Z popisů vyšetřování špionážních akcí a napadení vojáků a občanů bojůvkami lze odvodit informace o některých cestách, které byly v té době používané.

.

  Knížku doplňuje celá řada skic mapek s průběhem opevněné linie, a jsou v ní také dobové špionážní snímky pořízené luftwaffe, a na nich je tehdejší krajina také dobře vidět. Velmi dobře je popsáno a také v řadě případu detailně zakresleno kde byla polní postavení, kde byly zátarasy, a jak byly třeba rozorány cesty v lesích, v kterých místech. Ty cesty byly používány před tím po mnoho let.

.

Pro fanoušky válečné historie může být tak zajímavým zdrojem informací, i když se třeba přímo o Československou předválečnou armádu a její fortifikace jako o hlavní obor svého snažení nezajímají. Opevnění Jindřichohradecka patří k velmi zajímavým částem pevnostní linie. Zajímavé také je, že některé firmy, které stavěly betonová kulometná hnízda a zvláštní objekty v popisovaném úseku opevnění, po roce 1989 obnovily činnost, a to vlastně i pod původním názvem.

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA