Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách

17.02.2014 19:46

Kláštery a jejich zakládání za Přemyslovců

Pro každého tuzemce, na kterém zanechala školní docházka nějaké stopy, by mělo být bez problémů vydolovatalné z paměti, že v Čechách i na Moravě sehrál svoji roli na konci středověku řád cisterciáků. Kniha Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách Jiřího Kuthana se soustřeďuje z valné části právě na kláštery tohoto řádu. A jak se časy mění, v době jejího vydání bylo označení v Čechách platné i pro Moravu. No, dneska by to asi uplně bez námitek neprošlo.

  Kláštery byly jakýmsi středem oficiální vzdělanosti té doby, a v dalších epochách se výrazně podílely na životě v krajině. Vždyť jednou z povinností členů řádu bylo třeba manuálně pracovat, a to určitě nejen na polích, ale při zvelebování krajiny. Po takové aktivitě trvající stovky let zůstalo jistě mnoho otisků, od úprav vodních toků přes drobné, dnes již třeba beze stopy zaniklé stavby, až po síť stezek a cest od klášterů k městům a vsím, ke statkům, a nebo  prostě jen polohy tradičních sadů, vinic, vybrané kameny na mezích, které byly později zase rozorané a další a další příklady jistě jsou co si jen dovedete představit.

  Až na výjimky se původní gotické kláštery nacházely v údolích, při vodních tocích. Kniha popisuje osudy a klášterů v Nepomuku, Oseku, Klášterní Skalici, v Pohledi, Plasích, Sezemicích, ve Svatém Poli, Zbraslavi, ale i Vyšší Brod a Zlatou Korunu a Sedlec u Kutné Hory. V stromovém členění jsou zachyceny takzvané filiace, čili který klášter vznikl pod patronací některého ze starších klášterů. Někdy německých, někdy francouzských. V přehledu jsou zachycena místa, i kde se kláštery nepodařilo z nějakých důvodů založit.     

.

  V celé řadě staveb autor knihy Jiří Kuthan zabývá i jejich nejstaršími částmi a pozůstatky, dochovanými románskými prvky, a nebo detaily ze staveb, které na místě byly ještě před založením kláštera. Fotografie románských prvků, oken, jsou velmi zajímavé. Na druhou stranu, sílu mají i fotky torz a zbytků staveb, zazděné gotické okno v zbytku klášterní budovy, a pod ním v kamenné zdi osazené dva ventilátory z časů JZD v Klášterní Skalici, stavba sloužila jako nějaká stodola. Nebo románský portál vedle dřevníku usedlosti v Nepomuku. Tam klášter pohltilo městečko. Je to určité memento k dnešku, k našemu vlastnímu osudu, k naší současnosti a také k tomu, jak se sami k památkám, i těm nejdrobnějším, k poslům z doby naší historie, chováme. Jestli sami, přeneseně řečeno, tak trochu nerazíme - v duchu dnešní doby - do gotických zdí díry pro ventilátory. 

Odkaz našich slavných králů a jeho osudy

  Zachycena je role i panovníků při zakládání klášterů, namátkou zmíním mé oblíbence. Václava II, Přemysla Otakara II a Karla IV. Později byla celá řada klášterů v baroku přestavěna, některé se staly ještě později výrobními závody, jako třeba ten v Sedlci. Ten se  stal součástí továrny na tabákové výrobky.  

  Gotika zůstala výrazně vepsána v krajině právě prostřednictvím staveb klášterů. Jejich odkaz z gotických kořenů zůstal v paměti a žil dál. Třeba prostřednictvím poutí, církevních oslav, velkých shromáždění pořádaných v okolí, ale také množstvím drobných sakrálních staveb, i když často vznikly později.

  Kniha sice vyšla před jednatřiceti lety, ale právě proto je pozoruhodná, umožňuje totiž srovnání toho, jak stavby a krajina vypadaly v době, kdy ji autor připravoval, a jak vypadá okolí klášterů a kláštery samotné dnes.   

 

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA