Sedmidílná encyklopedie Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

15.02.2014 17:02

Od sídla k sídlu vedly stezky

Před třiceti lety vyšla sedmidílná encyklopedie Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jde o rozsáhlé dílo mapující dochovaná i zaniklá panská sídla, od středověku, zhruba od desátého století, až po období po druhé světové válce. Její členění navazuje spíše než jakékoliv umělé politické krajské uspořádání na přirozené spádovosti v krajině, takže Prahu a okolí doplňují ještě díly Jižní Čechy, Západní Čechy, Severní Čechy a Východní Čechy. Morava je ve dvou dílech, Jižní Morava a Severní Morava.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Pokud se zajímáte o historické bohatství naší země, a není vám lhostejné jak a co z něj zůstane zachované do budoucnosti, máte v knize dobrý zdroj inspirace na výlety krajinou. Nemusíte jen na marketingově a takžka pop-kulturně vyhlášené superturistické památky, ale můžete se podívat na nějakou pozoruhodnost doslova kdekoliv.

  Kniha může inspirovat i k určité společenské zodpovědnosti, jak přemýšlet o kulturním dědictví naší země. Můžete posoudit, při procházkách a výletech,  jak industriální stavby zasáhly do krajiny, kde stíní výhledům z bývalých tvrzí či zámečků. Podívat se, jak zemědělské stavby na temenech kopců mění kolorit a krásu panoramat. Vycházím z toho, že sídlo nevznikalo jen na té nejlepší takticko-vojenské lokalitě, ale také s přihlédnutím k tomu, aby tam bylo hezky. Aby se šlo na něco pěkného podívat. Kolem dokola. Když dorazíte k některé stavbě, nemá cenu jmenovat, a podívate se od vchodu ven, do přírody, hned zjistíte, kde je krajina zdevastována z pohledu potěchy duše moderní zástavbou, třeba energetickými technologiemi. Pokud pátráte po tom, jak byla krajina dříve využívána, určitě se můžete podívat na to, kudy se jezdí dnes, a kudy asi jezdili, od sídla k sídlu, jezdci, poslové, úředníci. I holota. Od panského sídla k panskému sídlu. 

Pro každou činnost je třeba, aby byla jaksi zachována určitá míra nadhledu, jak říkám - společenské zodpovědnosti. V každém dílu encyklopedie najdete i celou řadu heraldických odkazů, erbů, vzpomínek na rodovou šlechtu, která nesporně za více než tisíc let, které jsou z pohledu nemovitých památek v encyklopedii zachyceny, zanechala v krajině nepominutelné stopy. Tedy šlechtu, která formulovala i naše nepsané a nejspíš i nevědomé zvyky, pravidla, a vlastně podvědomý řad, který se na obyvatele naší země z generace na generaci přenáší. 

Pokud pátráte po nějakých drobnostech z těch dob, je dobré vědět, že archeologický průzkum je povolen jen oprávněným institucím. Není možné na hradech a tvrzích pátrat po pokladech, vést vykopávky. Ať Vás to ani nenapadne, nedělejte to. Pokud naleznete náhodně někde v krajině artefakt z historických dob, buďte prosím jaksi moudří, dospělí, jak s ním společensky zodpovědně naložíte. Chraňte jej, a chraňte nálezové souvislosti. Ty se jeho vyjmutím z místa nálezu, pokud nejsou řádně a odborně zachyceny, ztratí.  Každopádně, patří totiž k historii naší země. A památky, i drobné,  pomalu mizí. Jak hlodáním času, tak zejména naší vlastní stavební a průmyslovou činností. Mizí také obděláváním krajiny. V rotačních discích moderních podmítaček. Navždy.

Ještě k encyklopedii. Myslím, že bývá k prostodování volně dostupná ve veřejných knihovnách, občas se objeví jednotlivé díly v antikvariátech. Náklad byl sice tehdy kolem 70.000 výtisků na každý díl, ale nepočítám, že by přežily ve skladech devadesáté roky. Na to jsou to moc dobré, a ekonomicky nemoderní knihy :-). Tomu odpovídá i současná tržní cena, tu jsem dohledal kolem 500,- korun za díl. Komplet má asi určitě jinou cenu. Rozsah jednotlivých dílů kolísá od cca 400 až po 700 stran textu, obrázků, skic, fotografií, kreseb, repro dobových rytin, šlechtických erbů a rodokmenů.

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA