Slepé uličky archeologie

18.03.2014 17:59

Aneb na každém šprochu a tak dále

  Brožovaná knížka Karla Sklenáře Slepé uličky archeologie se dosti hojně vyskytuje v antikvariátech. Možná, že její název, s těmi slepými uličkami, je to, proč je tak často opouštěna. Ale jak se říká, na každém šprochu a tak dále, a rozvahu získává ten, kdo ztratí naději.

.

  Je to zajímavé čtení, jak se naši předci na obhajobu slovanských kmenů neváhali spouštět do úžlabin dedukcí, a hledat bájné nákolní vsi, a to nahusto, často, a hojně. Leč nákolní vsi prostě starých Slovanů, a neřkuli Římanů, v oblasti za Dunajem prostě nahusto, hojně a rozsáhle nebyly.

.

  Pěkné jsou i kapitolky o falšování nálezů a jejich následný prodej. Mohly by se shrnout moderně: Jak jsme dělali fake, když jsme ještě nevěděli, že fake jako termín jednou bude. To dnes zažívají sběratelé zas a zase, vždyť některé válečné artefakty produkované v manufakturách v sousedních zemích jsou mezi hledači-válkaři postrachem i legendou.

.

  V knize je ale celá řada informací o životě a způsobu cestování v pravěku, jsou tam také dobře složené důkazy o pobytu nebo nepobytu římských legií u nás. Přesto, že knížka vypadá jako populárně naučná literatura, lze se z ní poučit, a určitě pomůže leckomu pochopit, že i v historii šli historici sem tam, jak se říká, štěstíčku naproti.  

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA